Biebrzanský národní park (2011)

Biebrzanský národní park se tak trochu krčí ve stínu svého staršího a věhlasnějšího příbuzného, kterým je Bialowiezský národní park. 
Důvodů k jeho návštěvě je ovšem hned několik. Dostupnost autem (800 km), návštěva připomíná výlet v čase do krajiny, jaká v našich zemích byla k vidění před 100 lety, je to nejen krajina losů, nabízí se možnost setkání s mnoha dalšími vzácnými zástupci místní fauny.
Mojí motivací k fotografické návštěvě byli především u nás vzácné druhy ptačí říše, při troše štěstí vyfotografovat losa a spatřit zdejší klenot - rákosníka ostřicového. O vácných druzích fotogenických vážek ani nemluvě.
Park je svou rozlohou přes 59000 hektarů největší v Polsku. Chrání nejcennější část kotliny řeky Biebrza, jejíž název je odvozen od běloruského ozbačení pro bobra. Součástí parku  jsou i nedotčená údolní rašeliniště, jedna z největších v Evropě. Jsou pro něj typické bažinaté scenérie a rozmanitost fauny i flóry. Tzv. Biebrzanská Bagna jsou známá tím, že zde sídlí v Evropě vzácné bahenní a dravé druhy ptáků (asi 235 druhů, z toho 157 zde hnízdí). Teď na jaře (květen), když se řeka Biebrza vylije ze břehů v šířce několika kilometrů, se zde objevují tisíce tažných ptáků. V údolí řeky žije největší počet losů v Polsku, narazit tu můžete i na vlky, bobry a vydry.
Klenotem zdejší fauny je rákosník ostřicový. Jedná se o specializovaný druh hnízdící nízko nad zemí ve zdejších nekonečných porostech ostřic. Vzhledem k desítkám let odvodňovacích prací ve většině evropských zemí je tento globálně ohrožený druh existenčně zajištěn pouze v Bělorusku a Rusku. Polské lokality představující domov 25% celosvětové populace (cca 3200 zpívajících samců) jsou ohroženy zarůstáním stromovou vegetací.Pro zachování biotopů, poté co postupně zaniká původní údržba pastvou krav, nyní probíhá mezinárodní projekt " Aquatic Wabler and Biomass Use". Jedná se o výkup pozemků od soukromých vlastníků a na několika tisících hektarů likvidaci náletu vrb, břízy pýřité a udržování ostřicových porostů. Posekaná hmota je po vysušení dále zpracována na energetické účely.
Přímo v národním parku platí samozřejmě přísný návštěvní řád. Lokalit, kde je možný volný pohyb, je však okolo mnoho.