Kořenové krápníky – cesta proti vodě
Naděje na nějaký převratný speleologický objev v klasických krasových oblastech Čech, Moravy a Slovenska je poměrně málo pravděpodobná a průzkumy jsou, zdá se, vyčerpány. Vše už bylo ve vápenci objeveno, zakresleno. Jak mi nedávno řekl kamarád speleolog, zdokumentovány a zmapovány byly už snad i všechny „medvědí brlohy“. Zřejmě i z toho důvodu se v posledních letech pozornost jeskyňářů upřela na tzv. pseudokrasové oblasti, čili všechny ostatní nevápencové terény. Výjimkou nejsou ani pískovcové skalní oblasti, o čemž svědčí i nedávno objevená rozsáhlá podzemní soustava „Poseidon“ v Teplických skalách. Podzemní prostory se ale nacházejí i v daleko menších pískovcových skalních systémech aje pravděpodobné, že mnoho jeskynních prostor stále čeká na své objevení.
Naproti vodě. Skapávající voda je příčinou růstu kořenových krápníků
Typologie pseudokrasových jeskyní pískovcových oblastí vychází z jejich genetického a morfologického hlediska. „Matečnou“ horninu jeskyní tvoří převážně křemenné pískovce, obecně podle charakteru jejich rozpadu nazývané „kvádrové“. Díky tektonickému neklidu v období terciéru, klimatickým výkyvům v pleistocénu i současným svahovým pohybům vznikla v této oblasti celá řada typických pseudokrasových tvarů. V hlubokých skalních soutěskách, členitých okrajích pískovcových plošin i v izolovaných skalách se nachází množství jeskynních abri, skalní převisy i vlastní jeskyně. V pseudokrasových oblastech dělíme jeskyně pískovcového reliéfu do šesti skupin: jeskyně puklinové, jeskyně vrstevní, jeskynní výklenky, jeskyně rozsedlinové, jeskyně suťové a kombinované. V poslední skupině bývají časté kombinace puklinovo-vrstevní, puklinovo-rozsedlinová, nebo rozsedlinovo suťová. V Prachovských skalách dominují jeskyně suťové a kombinované. Zastoupeny jsou však i jeskyně puklinové, vrstevní, rozsedlinové nebo jeskynní výklenky. Některé jeskynní prostory jsou zde známy a navštěvovány „odnepaměti“. Jiné byly objeveny teprve nedávno. V současné době je v oblasti Prachovských skal popsáno a zmapováno 59 jeskyní.
Prachovské skály patří mezi několik vzácných lokalit, jejichž jeskyně skrývají dosti vzácný jev. Jsou jím tzv. kořenové krápníky. Nejedná se o klasický krápník, jaký známe z krasových oblastí. Kořenový krápník je totiž živá struktura! Jedná se o velmi zajímavý jev známý právě z pískovcových pseudokrasových prostor. Do jeskyně nebo jiné skalní dutiny, často i několik metrů hluboko, proroste kořen stromu z povrchu. Pokud tento kořen vede pod některou z vrstevních spár, ze které na něj dlouhodobě skapává voda (třeba díky ronové hraně nebo výstupku na stropě), kořen v tom místě vyhání drobné kořínky a vlášení, aby vodu co nejefektivněji zachytil. Protože voda přichází seshora, kořenové vlášení „se vydá“ směrem za vodou. Po čase vznikne něco, co tvarem připomíná krápník - stalagmit, ale tvořené drobnými nitkami kořínků. Jeskyňáři tento útvar nazývají "kořenáč". Běžně to dělají smrky, břízy, pravděpodobně i další druhy stromů. Je to jakési vzepětí vstříc vodě. Tyto útvary jsou ojedinělé i v rámci celé republiky a můžeme se těšit z toho, že v Prachovských skalách lze tyto obdivuhodné útvary také najít. I když málokdo je asi spatří na vlastní oči.
facebook